• prechod Polsko
  • setkani v RK
  • odkaz Vincenze Priessnitze
  • Sportovni lavka Cesky Tesin
  • Vstupujeme na trh země souseda
  • Nové impulzy v Hodovní síni
  • Odkaz Vincenze Priessnitze v česko - polském příhraničí
  • Perla programu přeshraniční spolupráce - Sportovní lávka Český Těšín

Expanze polských firem do Čech

expanzePomineme-li vliv negativních mediálních kampaní týkajících se polských výrobků (okna, drobní živnostníci atd.), polský export do Čech vzrostl o 1,5 % a jeho výnos je 6 mld. 655 mil. euro.
Česko – polské obchodní obraty v období od ledna do října 2013 v prozatímním poměru byly nižší o 0,9% a jejich výše je 12,7 mld. euro.
Export do České republiky je poměrně značnou částí výroby takových firem, jako je např. PESA Bydgoszcz, která úspěšně konkuruje prodejem železničních vozů české Škodě nebo oděvní firma LPP, která je mimo jiné majitelem obchodů Reserved, House, Cropp či Mohito (působí na českém trhu od roku 2002). Od roku 2002 firma LPP v ČR otevřela 94 obchodů, v roce 2013 rekordních 28 salónů. Cílem firmy LPP je 132 obchodů do konce roku 2017 na území ČR.
Český trh dobývají také polské malé a střední firmy. Týká se to především specifických výrobků např. firma ALTEZA z města Lódz zabývající se výrobou a montáží inovativních stropů. Velmi zajímavým úkazem je také otázka zahájení podnikání Poláků v ČR za účelem navázání spolupráce s jižními sousedy v regionech blízko polsko – české hranice. Např. v regionu Nysa se každý den nejméně jedna nezaměstnaná osoba zaregistruje se zájmem o práci v ČR. V 20tisícovém Jeseníku jsou již dva polské obchody se zeleninou.

Odečet plné výše DPH z firemních vozidel

Portal Biztok.pl uveřejnil článek, ve kterém je uvedena možnost odečtu plné výše DPH a spotřební daně za předpokladu registrace podnikání v ČR. V článku jsou mimo jiné citovány slova Petra Nádvorníka z firmy Idone, který potvrdil, že „ Poslko je jedinou zemí EU, ve které existuje spotřební daň na auta. Nikde nejsou takové problémy s odečtem celé sumy DPH od nákupní ceny a provozu firemního automobilu. Úředníky v ČR také nezajímá, zda je firemní auto využívané i k soukromým účelům podnikatele".
Podle článku fígl na polské daňové orgány spočívá v tom, že po založení společnosti v ČR se všemi právními a účetními náležitostmi, polský majitel společnosti zaregistrované v ČR nakoupí auto u polského prodejce v Polsku a auto bude registrováno v ČR. Polský majitel automobilu získá daňová zvýhodnění značně lepší než Polsku tzn.:

- neplatí DPH zahrnuté v ceně automobilu
- má nárok na vrácení spotřební daně (sazba spotřební daně v Polsku pro auta o objemu motoru nad 2 litry je až 18,6%)
- vlastník je oprávněn k trvalému odpočtu DPH z pohonných hmot, náhradních dílů a opravy automobilu

Registrace automobilu v Polsku

Předpokládejme, že cena BMW X5 xDrive40d zakoupeného v polském salónu je 350 000 zł brutto, po 50 % odečtu DPH bude konečná cena pro podnikatele cca 314 000 zł.

Registrace automobilu v ČR

Po odečtení částky DPH je cena 284 500 zł . Z této částky odečteme částku spotřební daně, následně je cena BMW 240 000 zł . Ušetřená částka je 74 000 zł .

VÝSLEDEK:

                   Registrace v ČR                                                                Registrace v Polsku
              240 000 zł                                                                       314 000 zł.

         ceska-vlajka             polska-vlajka

Od úspor musí být odečteny náklady na zřízení a vedení právně - účetní firmy v ČR. Sazba za provedení těchto činností externí českou firmou je cca 16 500 zł za první rok a cca 10 500 zl. za další roky existence. Dále sem patří daně spojené s podnikáním v ČR (v těsné blízkosti polských hranic, např. stejná sazba daně z příjmů 19%. Náklady na zaměstnance v ČR jsou hodně podobné nákladům v Polsku.

České firmy uzavírají své polské pobočky

České firmy (především malé a střední) uzavírají v dřívějších letech otevřené polské pobočky a řídí chod firem z ČR. Hlavním důvodem jsou překážky „administrativní povahy".

Negativní kampaň proti polským výrobcům oken

V posledních měsících proběhla negativní mediální kampaň proti polským výrobcům oken a dveří. Kampaně se mimo jiné účastnil i jeden z největších výrobců oken a dveří v ČR firma Svět Oken.
Polskou specialitou jsou obzvláště populární okna a dveře z PVC. Podle Centra pro analýzu (CAB) je Polsko největším vývozcem v Evropě. V roce 2013 se výnos polského exportu oken a dveří vyhoupl na 535 mln. euro.

Negativní kampaň proti polským potravinářským výrobkům

Negativní mediální kampaň, jejíž cílem je diskreditace polských potravinářských produktů v ČR nebo na Slovensku trvá od začátku tohoto roku a její konec je v nedohlednu (někteří komentátoři již mluví o polsko-české obchodní válce v tomto odvětví). Není pochyb o tom, že kampaň proti polským potravinám je podporovaná českou a slovenskou vládou. Češi opakovaně tvrdili, že se nejedná o negativní kampaň proti polským produktům, že se jedná pouze o kontrolu kvality importovaných potravinářských produktů. Je zajímavostí, že polské produkty jsou podrobovány daleko větším kontrolám kvality než např. německé. V roce 2013 český ministr zemědělství Petr Bendl během své návštěvy v Polsku ujišťoval, že jeho úřad neprovádí kampaň proti polským produktům. Polský a český ministr zemědělství hovořili o jakosti a bezpečnosti polských potravinářských produktů. Byla podepsaná dohoda o užší spolupráci, v rámci které polští a čeští inspektoři absolvují výměnné stáže. Po schůzce šéf českého zemědělského resortu ujistil, že kontroly potravin v ČR nejsou cíleně zaměřené na dovážené polské potraviny a jejich cílem není diskreditace. Nicméně již v rozhovoru s českými novináři ministr Bendl připomněl, že se v minulém roce objevilo až 24,1% polských produktů, které nesplňovaly normy kvality a českých potravinářských produktů nesplňujících normy bylo jen 14,5%. Je zajímavé, že při kontaktu s českými médii nebyl ministr Bendl již takovým diplomatem a nejednou silně kritizoval kvalitu polských výrobků.
Výsledky kontroly Státního inspektorátu zemědělské a potravinářské bezpečnosti za posledních 12 měsíců ukázaly, že špatnou kvalitu mělo 14,5% českých produktů z vybrané skupiny potravin a 24,1% polských potravinářských produktů. Co se týče nealkoholických nápojů, špatnou jakost má 38,6% polských výrobků a českých 13,5%. Polské čokoládové výrobky jsou o 14% horší než české. Ohledně produktů ze zeleniny je rozdíl 21%, u pečiva 10% a u čaje a kávy 17%. V českých obchodech polské produkty tvoří 17% zboží, což je čtyřikrát více než před 12 lety.
Češi vysvětlují problém tak, že na polském trhu je daleko více nabízených výrobků a s tím je spojena i velká konkurence v cenách. Ty nejlevnější výrobky mají i tu nejhorší kvalitu. Za jakost výrobků jsou často odpovědni obchodníci, kteří pod vlivem co největšího zisku neohleduplně prodávají výrobky nejhorší kvality. Vinu nesou i kupující, kteří si levné výrobky kupují. Polsko je třetím největším obchodním partnerem ČR. Hodnota polského importu je 7,7 mld. euro. V současnosti je na českém trhu čtyřikrát více polských produktů než před 10 lety. Levné polské produkty zahlcují sousedy a domácí výrobci nemohou odolat cenové konkurenci.
Negativní reakce na polské výrobky se v ČR již staly normou. Český ekvivalent hlavního inspektora obchodní jakosti zemědělsko-potravinářských produktů otevřeně v televizním programu přiznal, že by si polské výrobky nekupoval. Zástupce České hospodářské komory v červenci loňského roku prohlásil v jednom z rozhovorů, že „polské zemědělství stojí na rolnících, kteří mají jeden hektar a dvě krávy a je jedno, za kolik prodávají své výrobky". Česká hospodářská komora útočila i na Ministerstvo zemědělství, vyžadovala zákaz importu polských zemědělských výrobků. Na denním pořádku byly výzvy k pozastavení importu, upozornění před konzumací nebezpečných potravin z Polska. Hlavní inspektor zemědělské a potravinářské inspekce Jakub Sebasty v jednom televizním vystoupení přiznal, že když si přečte na etiketě z čeho se polský výrobek skládá, snaží se mu vyhnout.
Vztah Čechů k našim výrobkům nikdy nebyl ryze pozitivní, ale nyní cedulka Made in Poland je diskvalifikující. V českých a slovenských médiích se měsíc co měsíc zesilují komentáře ke kvalitě polských výrobků např. „ To jsou nanuky z Polska, které obsahují prostředek proti vším." Polská vláda opakovaně vyzvala k ukončení pomluv našich potravin, které se nezakládají na podložených důkazech.
Češi nás mnohokrát ujišťovali, že žádná negativní kampaň neprobíhá. Jedná se jedině o jakost. Čeští inspektoři pouze objevili mimo jiné koňské maso v mletém hovězím a vepřovém mase, v hamburgrech a technickou sůl v masných výrobcích. V květnu 2013 se v českém deníku Dnes objevil článek s názvem „ Polské výrobky chutnají a vypadají lépe než české". Anketa servisu iDNES.cz uvedla, že v kategorii produktů s nízkou cenou potravinářské produkty z Polska chutnají a vypadají lépe než české. Servis prověřoval v anketě devět druhů produktů – máslo, plátkový a zrající sýr, džem, tyčinky, oplatky, čokoládu, šťávy a piva. Hodnotilé zjistili, že trochu lepší chuť a vzhled má pět polských produktů a jen dva české. Jeden produkt získal absolutní vítězství v obou zemích, jeden vzorek prvenství v chuti a jeden český vzorek prvenství ve vzhledu. Výsledek oznámili čtyři čeští šéfkuchři luxusních restaurací při prezentaci kuchařky určené pro muže „ Muži sobě". Redakce zakoupila devět českých a devět polských produktů s podobnou cenou. Připravila je tak, aby nebylo možné identifikovat výrobce, rozdala anketní lístky s dotazem, který výrobek lépe vypadá a chutná. Nebylo jednoduché vybrat ten pravý, neboť na většině etiket bylo napsáno „vyrobeno v EU". Zpočátku jim žádné nechutnaly a nechtěli hodnotit. V kategorii máslo, plátkový sýr, tyčinky, pomerančový džus a pivo vyhrály výrobky z Polska. Remíza byla v kategorii čokolád. Komentáře pod čarou byly spíše skeptické, protože to, co nám chutná, ještě nemusí být zdravé a kvalitní.
Bohužel konec „polsko-české války živnostníků" je v nedohlednu. Dne 8. prosince 2014 Jindřich Pokora, ředitel Odboru laboratorní kontroly a osvědčení o státní zemědělské kontrole ČR, vydal speciální instrukce , které nařizují pečlivou kontrolu zejména polských potravinářských výrobků. O důležitosti instrukce svědčí to, že jí byl přidělen zvláštní kód. V textu se několikrát opakuje tlustým písmem, že se kontrola týká pouze polských výrobků. Inspektoří mají zvláště pečlivě kontrolovat zeleninu a ovoce z Polska, zaměřit se na jablka, maso, uzenářské výrobky, sýry všech druhů a také na ryby a rybí produkty. Instrukce se netýká jiných zemí EU.

Zdroj: Tygodnik Przegląd nr 22/2013.

logolink